Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zbytkové populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v nebroditelných tocích ČR
Zolich, Radek ; Simon, Ondřej (vedoucí práce) ; Korábek, Ondřej (oponent)
Margaritifera margaritifera je kriticky ohroženým druhem sladkovodního mlže. Status ochrany upravuje jak legislativa České republiky, tak místní předpisy. Cílem této práce bylo zmapovat současné stavy M. margaritifera v českých tocích a ověřit domněnky o jejím výskytu v Otavě u Horažďovic. Dále probíhalo měření parametrů lastur již uhynulých jedinců, kteří se nacházejí ve sbírkách Národního muzea v Praze a České zemědělské univerzity. Celkem bylo k dispozici 642 lastur nasbíraných z Vltavy, Teplé Vltavy, Malše a Otavy, přičemž pro samostatné vyhodnocení byly použita pouze relevantní část, konkrétně 509 lastur. Zkoumány byly rozdíly v morfologických parametrech lastur v závislosti na lokalitě a jejich možné korelaci s řádem toků Otavy, Vltavy, Teplé Vltavy a Malše. Díky poznatkům z mapování žijících jedinců perlorodky říční byl vypracován návrh na úpravu metodiky výzkumu mlžů v České republice, která je součástí Záchranného programu na ochranu perlorodky říční, který vede AOPK ČR. Klíčová slova: Perlorodka říční, lastura, morfologie, řád toku, metodika AOPK, potápěčské práce
Vztah věku perlorodky říční a počtu přírůstků na řezu lastury
TOMAN, Jan
Cílem této diplomové práce bylo stanovit souvislost mezi věkem uhynulých jedinců perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) a počtem přírůstkových linií na řezu lastury jedince. Celkem bylo shromážděno 124 ks lastur perlorodek známého věku z několika českých, německých a finských lokalit. Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi skutečným věkem a věkem dle přírůstkových linií na obarveném řezu lastury. V průměru byl věk určený dle přírůstků na obarveném řezu větší než skutečný věk o 2,6 roku, což je o 42 ? 25% (? S.D.). Přírůstkové linie na řezu lastury perlorodky tedy neodpovídají ročním přírůstkům. Potvrdilo se, že odečet přírůstkových linií na povrchu lastury či odhad věku dle velikosti lastury jsou méně spolehlivými přístupy ke zjištění skutečného věku jedinců.
Vliv obsahu a poměru vápníku v potravě perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) na její přežívání a rychlost růstu
Macháček, Vojtěch ; Horáčková, Jitka (vedoucí práce) ; Tichá, Kamila (oponent)
Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) je v České republice zvláště chráněným kriticky ohroženým druhem, jehož juvenilní stadia v současnosti na mnoha tocích nejsou schopna přežívat a dobře růst, mj. i kvůli absenci kvalitní potravy s dostatkem vápníku. Perlorodky žijí v současnosti už jen v našich oligotrofních vodách, které jsou obecně chudé na vápník, přestože zároveň potřebují dostatek vápníku přijímat v potravě, jelikož jej využívají mimo jiné na stavbu pevné schránky. Doposud není objasněno, v jaké podobě perlorodky vápník v potravě přijímají, nicméně je zřejmé, že některé jeho formy jsou klíčovým faktorem pro růst a přežívání juvenilních stadií perlorodek. Zaměřili jsme se proto na studium různých forem organického vápníku v jejich potravě - detritu a jejich další testování. V rámci této diplomové práce byl během dvou let ve třech ročních obdobích odebírán jemný detrit na třiceti pěti lokalitách v povodí horní Vltavy a Blanice, a to v obou hlavních tocích, v jejich přítocích a na prameništích. Ve vzorcích bylo následně analyzováno množství dvou forem organického vápníku - citrátu a oxalátu. Z testovaných vzorků bylo poté vybráno dvacet lokalit s různými obsahy obou forem vápníku, ze kterých byl odebrán následující rok na jaře krmný detrit, který byl použit k bioindikačním pokusům "ex...
Limitní faktory pro přežívání Unionoidea v hyporeálu sladkých vod se zaměřením na Margaritifera margaritifera
Macháček, Vojtěch ; Horáčková, Jitka (vedoucí práce) ; Barák, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o fyzikálních, mechanických, chemických a biologických faktorech, které omezují výskyt, přežívání a rozmnožování velkých mlžů skupiny Unionoidea. Důraz je kladen na perlorodku říční (Margaritifera margaritifera) pro niž je v České republice realizován záchranný program, neboť patří u nás i v Evropě k nejohroženějším mlžům. Kromě již vcelku detailně prozkoumaných faktorů jako jsou - teplota vody, konduktivita, dynamika řeky, struktura říčního dna, pH, koncentrace různých forem dusíku, fosforu a kyslíku či interakce velkých mlžů s jinými živočichy, se v práci věnuji relativně nové problematice pesticidů a farmak. Ty se (ne)činností člověka objevují v tocích, přičemž o jejich vlivu na velké sladkovodní mlže je dosud známo jen málo. Dále se podrobněji zabývám i problematikou vápníku, který je pro mlže zásadní, neboť si z něj vytvářejí své schránky, ačkoliv není dosud objasněno, v jaké formě jej přijímají.
Limitní faktory pro přežívání Unionoidea v hyporeálu sladkých vod se zaměřením na Margaritifera margaritifera
Macháček, Vojtěch ; Horáčková, Jitka (vedoucí práce) ; Barák, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o fyzikálních, mechanických, chemických a biologických faktorech, které omezují výskyt, přežívání a rozmnožování velkých mlžů skupiny Unionoidea. Důraz je kladen na perlorodku říční (Margaritifera margaritifera) pro niž je v České republice realizován záchranný program, neboť patří u nás i v Evropě k nejohroženějším mlžům. Kromě již vcelku detailně prozkoumaných faktorů jako jsou - teplota vody, konduktivita, dynamika řeky, struktura říčního dna, pH, koncentrace různých forem dusíku, fosforu a kyslíku či interakce velkých mlžů s jinými živočichy, se v práci věnuji relativně nové problematice pesticidů a farmak. Ty se (ne)činností člověka objevují v tocích, přičemž o jejich vlivu na velké sladkovodní mlže je dosud známo jen málo. Dále se podrobněji zabývám i problematikou vápníku, který je pro mlže zásadní, neboť si z něj vytvářejí své schránky, ačkoliv není dosud objasněno, v jaké formě jej přijímají.
Odhad věku a přírůstků lastur perlorodky říční (Margaritifera margaritifera)
HOLEČKOVÁ, Karolína
Cílem diplomové práce bylo podle morfometrických parametrů a stáří uhynulých perlorodek říčních vyhodnotit kvalitu lokalit výskytu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) a posoudit jejich vhodnost pro případné vysazení juvenilních jedinců. Věk uhynulých jedinců byl určován z obarveného příčného řezu lasturou z perleťové vrstvy. Sběr lastur probíhal v roce 2015 a 2017 na lokalitách v ašské (Bystřina, Lužní potok, Rokytnice a Újezdský potok) a šumavské (Blanice, Kleine Ohe, Zlatý potok) oblasti výskytu v České republice a v přilehlých částech Německa. Celkem bylo použito 77 lastur. Větší rozměry lastur byly zjištěny v ašské oblasti. Průměrný věk lastur byl 46 let a mezi oblastmi se nelišil. Mezi oblastmi se nelišil ani průměrný roční přírůstek. Ten byl 72,5 ?m.rok-1. Nejvyššího věku a největších přírůstků dosahovaly lastury jedinců z lokality Rokytnice a Újezdského potoka. Nejnižšího věku a nejmenších přírůstků dosahovaly lastury jedinců ze Zlatého potoka.
Rybí společenstvo vybraných šumavských toků s výskytem perlorodky říční
LUNDA, Roman
Monitoring rybích společenstev proběhl v roce 2010. Odlov se konal na předem určených lokalitách s potencionálním výskytem perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Cílem bylo zmapovat zdejší ichtyofaunu z hlediska biodiverzity, ekvitability, abundance, dominance a velikostní variability. K monitoringu byl použit odlov pomocí elektrického agregátu. Každý úsek měřil 200 m a postupovalo se proti proudu v celé jeho šířce. Ulovené ryby byly determinovány, změřeny a vráceny zpět. Na základě získaných informací byl vyhodnocen stav rybího společenstva. Celkem byly na lokalitách chyceny dva druhy ryb lososovitých a vrankovitých a jeden druh kruhoústých. Dominoval zde pstruh obecný (Salmo trutta m. fario), (81,4 %), kterého následovala vranka obecná (Cottus gobio), (17,4 %). Mezi další chráněné a ohrožené druhy patří mihule potoční (Lampetra planeri). Z hlediska biodiverzity se umístila na prvním místě lokalita č. 8 Spůlka ? horní úsek (0,59) a nejhůře na tom byla lokalita č. 2 Zlatý potok ? Miletínky (0,14). Většinu společenstva těchto lokalit tvořili pouze pstruh obecný a vranka obecná. Pouze na jedné lokalitě č. 3 Zlatý potok ? Strunkovice bylo společenstvo obohaceno mihulí potoční. Největší výskyt perlorodky říční byl potvrzen na lokalitě č. 2 Zlatý potok ? Miletínky, kde se perlorodka vyskytuje v řádech desítek až stovek kusů. Na tomto úseku je i hojná dominance pstruha obecného (96,8%), který perlorodce slouží při jejím vývojovém cyklu jako hostitelská ryba.
Rybářský management na lokalitách výskytu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v České republice
JIRUŠKOVÁ, Lenka
Kvalita populací pstruha obecného přímo výskyt perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), která je na tyto populace v našich tocích vázána. Perlorodka říční patří mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. Vzhledem ke specifickým nárokům nejen na životní prostředí, ale hlavně na specifického hostitele pro uchycení glochidií (larvální stadium perlorodky říční), je z hlediska podpory stávajících populací, velmi důležitý rybářský management a migrační prostupnost toku. Základní a zásadní předpoklad pro podporu populací perlorodek je přítomnost životaschopné populace pstruha obecného (Salmo trutta m. fario), jež představuje jediného vhodného hostitele glochidií. V České republice je evidováno 5 oblastí s výskytem nejpočetnějších populací perlorodky říční, a to lokality v povodí Blanice, Teplé Vltavy, Malše, Rokytnice a Jankovského potoka. Na těchto tocích je hospodaření v rámci místních organizací ČRS, NP a CHKO Šumava, SRŠ Vodňany a FROV JU. Současné rybářské hospodaření bylo zjištěno dotazníkovou metodou u zástupců hospodařících organizací Na základě dotazníkového šetření bylo v povodí Teplé Vltavy a Jankovského potoka doporučeno změnit zarybňovací plány, v povodí Rokytnice byla doporučena přeshraniční spolupráce s Německem. V povodí horní Malše by bylo vhodné znovuobnovení rybí líhně a v povodí Blanice, vzhledem ke kvalitní místní populaci pstruha obecného, bylo doporučeno pokračovat ve stávající činnosti pro další rozvoj těchto populací v návaznosti na populace perlorodky říční.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.